|
|
Sociální ochrana rodin při úmrtí dítěte před porodem a po něm
Zajíčková, Adéla ; Koldinská, Kristina (vedoucí práce) ; Lang, Roman (oponent)
91 Abstrakt: Sociální ochrana rodin při úmrtí dítěte před porodem a po něm Diplomová práce rozebírá problematiku sociální ochrany rodin, které se potýkají se ztrátou potomka. Pod tuto sociální událost spadají děti mrtvě narozené, děti, které zemřely bezprostředně či krátce po porodu, plody po potratu a po umělém ukončení těhotenství. Práce je dělena do tří hlavních částí. První kapitola zasazuje celou problematiku do kontextu současné doby. Je zde rozebírána terminologie, které se na téma úzce váže, a to včetně jejího vývoje v čase. Tato část se současně zmiňuje i o směrech, kterými se ubírala zahraniční právní úprava a v neposlední řadě je zde na základě dříve rozebraného pojmosloví vymezena zkoumaná sociální událost, tím je i vymezen okruh analyzovaných případů. Část druhá jakožto jádro textu obsahuje podrobný rozbor použitelných institutů, které se mohou v rámci práva sociálního zabezpečení v definovaných případech uplatnit. S inspirací u samotného sociálního systému České republiky je i tato kapitola dělena podle prvního a druhého pilíře na dávky sociálního pojištění a dále pak dávky státní sociální podpory. Vzhledem k provázanosti institutů je zmíněna i pracovněprávní ochrana a její rozsah. Pro získání uceleného přehledu o možné podpoře kapitola obsahuje současně i péči poskytovanou ze sociálních...
|
|
|
Vnímání perinatální ztráty pozůstalými rodiči
Havrdová, Marie ; Krejčí, Jiří (vedoucí práce) ; Brnula, Peter (oponent)
Tématem diplomové práce je vnímání perinatální ztráty pozůstalými rodiči. Perinatální ztráta je tragickou událostí v životě rodičů, která je v naší společnosti stále ještě tabuizována a rodičům není poskytována dostatečná podpora. Cílem práce je proto popsat vnímání perinatální ztráty očima truchlících rodičů a dále přiblížit hlavní potřeby, komunikaci s partnerem/rkou, svou rodinou a blízkým okolí, a využívané podpůrné služby, se záměrem přispět k bližšímu porozumění a informovanosti, jež by bylo vodítkem k podpoře v systému zdravotní a sociální péče. Klíčová slova: perinatální ztráta, interpretativní fenomenologická analýza, paliativní péče, coping, truchlení, podpora
|
|
|
Paliativní péče v neonatologii z ošetřovatelského hlediska
PAJTLOVÁ, Caroline
Cílem výzkumné diplomové práce bylo zjistit informovanost o systému dětské paliativní péče se zaměřením na novorozenecké období a porovnat názory zdravotnických profesionálů na systém paliativní péče v neonatologii. Cílem výzkumné části bylo také zhodnotit připravenost ošetřovatelských profesí na spolupráci s veřejností v oblasti péče o nedonošené novorozence v závěru života. V teoretické části jsou uvedeny současné poznatky z oblasti perinatální paliativní péče. Dále teoretická část mapuje současné vědění o možnostech podpory a dalším vzdělávání zdravotnických profesionálů a vymezuje možnosti rozloučení se s dítětem po perinatální ztrátě. V empirické části jsou uvedeny výsledky kvalitativního výzkumného šetření pomocí standardizovaných hloubkových individuálních rozhovorů s dětskými sestrami v pěti perinatologických centrech v České republice.
|
|
|
Prenatální a perinatální ztráta v síti českých institucí
Hintnausová, Marie ; Zandlová, Markéta (vedoucí práce) ; Klepal, Jaroslav (oponent)
PRENATÁLNÍ A PERINATÁLNÍ ZTRÁTA V SÍTI ČESKÝCH INSTITUCÍ Bc. Marie Hintnausová ABSTRAKT Etnografický výzkum mezi ženami, které zažily ztrátu dítěte v průběhu těhotenství nebo v období kolem porodu, odkrývá kontexty a pozadí, na kterých se odehrává prenatální a perinatálního úmrtí v České republice. Tato životní situace je ohraničována nejen biografickými trajektoriemi žen, které tato událost postihla, ale také společenským chápáním nenarozeného života a institucionálními definicemi lidské reprodukce. Práce ukazuje, jaké pojmy a významy se zaplétají do situace prenatálního a perinatálního úmrtí, a jakými trajektoriemi vedou společenská očekávání a státní a biomedicínské instituce ženy, které ztratily příslib nového potomka.
|
|
|
Subjektivní prožívání perinatální ztráty porodními asistentkami
Tóthová, Eva ; Vaňková, Milena (vedoucí práce) ; Adamcová, Kateřina (oponent)
Tato Bakalářská práce se zabývá problematikou subjektivního prožívání perinatální ztráty z pohledu porodních asistentek. Hlavním cílem je identifikovat základní spektrum emocí a prožitků týkajících se dané problematiky. Je stanoveno několik dalších dílčích cílů a výzkumných otázek, které se zabývají faktory ovlivňujícími poskytování daného druhu péče, strategií zvládání stresových situací, psychohygienou porodních asistentek, významem supervize a jejího zavedení do praxe, syndromem vyhoření v pomáhajících profesích a osobními zkušenostmi s výskytem tohoto fenoménu. Dále jsou vytvořena doporučení pro praxi, která upozorňují na nedostatek pozornosti věnované zdravotnickému personálu a zahrnují možnosti, jak pracovat v oblasti dané problematiky. Rozhovory v kvalitativním výzkumu nám poskytují základní představu o problematice prožívání vztahující se k péči o ženu v procesu perinatální ztráty. Výsledkem zkoumání je především zjištění, že ač je tento proces velmi psychicky náročný, porodní asistentky nestojí o odbornou pomoc. Zátěžové situace se častokrát z psychologického hlediska snaží vyřešit prostřednictvím vlastní či kolektivní reflexe. V oblasti psychohygieny je snahou zvyšovat odolnost a udržovat duševní rovnováhu pomocí nejrůznějších volnočasových aktivit či jiných relaxačních technik. Dalším...
|
|
|
Perinatální ztráta z pohledu porodních asistentek
SÝKOROVÁ, Eva
Bakalářská práce se zabývá pohledem porodní asistentky na perinatální ztrátu. Perinatální ztráta je v tomto případě definována jako antenatální úmrtí plodu v období mezi 22. týdnem těhotenství a porodem. Tato práce je zaměřena na péči porodní asistentky o ženu s mrtvým plodem od okamžiku stanovení diagnózy do porodu, v období šestinedělí a poté v ambulantní péči. Cílem práce bylo zjistit péči porodních asistentek o ženu s perinatální ztrátou a možnosti rozloučení se, které mají matky po porodu mrtvého plodu ve vybraných českých porodnicích. Výzkumné šetření bylo provedeno na základě kvalitativního šetření pomocí techniky polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor tvořilo devět porodních asistentek ze šesti vybraných českých porodnic. Se souhlasem respondentek byly rozhovory nahrávány na diktafon, následně přepsány a analyzovány metodou tužka-papír. Výsledky byly zpracovány do dvou kategorií a následných podkategorií. První výzkumná otázka se zabývala tím, jak pečují porodní asistentky o ženu s perinatální ztrátou. Z provedeného výzkumu je patrné, že péče porodní asistentky není ve vybraných porodnicích zanedbávána. Porodní asistentky se snaží v rámci svých možností a znalostí podpořit ženu v této psychicky náročné situaci a minimalizovat trauma ze ztráty dítěte. Druhá výzkumná otázka se zabývala tím, jaké možnosti rozloučení se s dítětem mají ženy po porodu mrtvého plodu ve vybraných českých porodnicích. Ve všech sledovaných zařízeních je umožněno rodičům i ostatním členům rodiny rozloučit se s dítětem, pochovat jej, pohladit, vyfotografovat nebo pořídit videozáznam. Vytváření vzpomínkového materiálu není ve všech zařízeních standardní. Aby bylo možno péči o ženu s perinatální ztrátou standardizovat a stala se kvalitní a dostupná pro všechny dotčené, je potřeba vytvořit jednotnou koncepci postupů a zajistit proškolení dostatečného množství porodních asistentek v této oblasti. Výstupem teoretické části je informační brožura pro PA, která obsahuje zásadní body péče, které by neměla PA opomíjet při péči o ženu s mrtvým plodem. Na základě výsledků výzkumu by bylo vhodné realizovat seminář pro PA. Cílem semináře, by mělo být nejen předávání odborných informací, ale také nabádat porodní asistentky k sebereflexi, otevírat diskuze o osobních zkušenostech a pocitech PA při péči o rodiče postižené perinatální ztrátou. Klíčová slova
|
|
|
Psychosociální pomoc rodičům při perinatální ztrátě
KÜMMELOVÁ, Magda
Práce se zabývá možnostmi psychosociální pomoci rodičům při perinatální ztrátě. V úvodu je krátké pojednání o tématu smrti, následuje téma mrtvorozených dětí z pohledu lidské důstojnosti a vhled do teorie sociální práce a na úlohu (psycho)sociálního pracovníka. Je zmíněn také problém syndromu vyhoření v pomáhajících profesích. V krátkosti jsou představeny statistky z pohledu perinatálního úmrtí z období mezi lety 2013 až 2015 a definice či vysvětlení některých pojmů, použitých v textu práce. V dalších kapitolách je popsána situace matek před a po zjištění úmrtí dítěte. Následuje podrobné představení kritérií pro výzkum, který je proveden kvalitativní i kvantitativní formou a je doplněn kazuistikou. Vše je shrnuto a dáno do souvislostí v následné diskusi a obecněji shrnuto v závěru celé práce, která prokázala potřebnost odborníky doporučovaných možností psychosociální pomoci rodičům při perinatální ztrátě (pojmenování dítěte, fyzický kontakt rodičů s dítětem, pořízení upomínkových předmětů na dítě, pohřeb rozloučení se s dítětem, informace o místě uložení ostatků dítěte). Práce také poukázala na vhodnost zařazení psychosociálního pracovníka do multidisciplinárního týmu ve zdravotnických zařízeních. Přínosem této bakalářské práce je její možné praktické využití jako pomůcky ve zdravotnických zařízeních, kde k perinatálním úmrtím dochází.
|
|
|
Psychosociální intervence u žen s perinatální ztrátou
Borůvková, Klára ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá mapováním potřeb a průběhu procesu integrace zkušenosti perinatální ztráty u matek, kterým zemřelo dítě v průběhu druhého a třetího trimestru těhotenství nebo porodu. Jejím cílem je také navrhnout optimální intervenci, která by předcházela rozvoji komplikací ve smyslu psychických poruch (PTSD, PAS). Teoretická část popisuje perinatální ztrátu z hlediska incidence, etiologie, zabývá se problematikou ztráty blízkého člověka obecně a specifik v případě ztráty perinatální. V teoretické části se objevuje také problematika krize a jejího prožívání, fáze krize, vymezení pojmu psychosociální intervence a existující formy psychosociální intervence. Nabízí několik pohledů a přístupů k tématu truchlení jako procesu integrace náročné zkušenosti, popisuje jednotlivé fáze a možné problémy v jejich naplnění. Empirická část se zaměřuje na mapování prožitků a potřeb žen, které mají zkušenost s perinatální ztrátou. Rovněž sleduje přístupy a okolnosti, druhy podpory, které ženám pomohly vyrovnat se s touto zkušeností. Snaží se také identifikovat takové aspekty, které tomuto vyrovnání bránily nebo je komplikovaly. Výzkumné šetření zahrnuje 13 hloubkových rozhovorů, které byly analyzovány pomocí metody IPA (Interpretativní fenomenologická analýza). Tento kvalitativní přístup byl doplněn o...
|
|
|
Psycho-socio-spirituální péče porodní asistentky o ženu po perinatální ztrátě
RATISLAVOVÁ, Kateřina
Disertační práce se zabývá problematikou psycho-socio-spirituální péče porodní asistentky o ženu po perinatální ztrátě a je zaměřena především na intervence porodní asistentky, které pomáhají vytvářet reálný postoj k perinatální ztrátě (rituály rozloučení s dítětem a shromáždění vzpomínkového materiálu).Hlavním cílem empirické části práce bylo detailně popsat zkušenost českých žen s rozloučením s dítětem po perinatálním úmrtí a prozkoumat vliv této zkušenosti na proces truchlení po perinatální ztrátě. Dílčím cílem práce jevalidizace české verze Škály perinatálního zármutku. K naplnění cíle disertační práce jsme využili smíšený design výzkumu. Analýza kvalitativních a kvantitativních dat probíhala odděleně, jejich integrace proběhla ve fázi interpretace výsledků výzkumu. Výzkumný soubor tvořilo celkem 102 žen, které prožily perinatální ztrátu. V detailním popisu zkušenosti českých žen s rozloučením s dítětem dominoval proces rozhodování žen o rituálech (dítě vidět/ chovat jej v náručí, získat na něj upomínku). Jako hlavní faktory, které ovlivnily rozhodovací proces žen, byly v našem výzkumu identifikovány faktory vnitřní (potřeba ženy poznat své dítě, obavy a strach z kontaktu) a faktory vnější (emocionální podpora ženy, odborné informace a vztah s porodní asistentkou/lékařem). Výzkum prokázal signifikantní vliv samostatného rozhodnutí žen o kontaktu s mrtvým novorozencem na intenzitu zármutku. Zármutek žen, které rozhodovaly samy a byly si jisté svým rozhodnutím, byl statisticky významně nižší než u žen, za které rozhodl zdravotnický personál. Intenzitu zármutku žen po perinatální ztrátě jsme ověřovali nově validizovaným instrumentem Škála perinatálního zármutku, který lze v České republice využít jako jednofaktorovou škálu. Reliabilita tohoto výzkumného nástroje stanovená pomocí Cronbachova alfa koeficientu (? = 0.9545) indikujevysokouspolehlivost.Výsledky smíšeného výzkumu ukazují na nutnost změny v psychosociální péči porodních asistentek o ženu po perinatální ztrátě.
|
|
|
Možnosti a přínos pastorační péče při perinatální ztrátě dítěte
HRACHOVCOVÁ, Hana
Práce se zabývá možnostmi a přínosem pastorační péče při perinatální ztrátě dítěte. Dané problematice předchází vymezení perinatální ztráty dítěte, informace o syndromu mrtvého plodu, seznámení s péčí o umírajícího novorozence na neonatologické jednotce intenzivní a resuscitační péče a poukázání na prožitek smrti vlastního dítěte rodiči. Po stručném seznámení s oborem praktické teologie následuje charakteristika klinické pastorační péče a její možnosti pro uplatnění v praxi. Důraz je kladen na skutečnost, že klinická pastorační péče může být přínosem nejen pro nemocné a jejich blízké, ale i pro zdravotnický personál, který je v rámci své profese často konfrontován s bolestí a utrpením. Následuje stručná zmínka o třech teologálních ctnostech (lásce, naději a víře), které jsou pro výkon pastoračního pracovníka nezbytným předpokladem. Téma uzavírá kapitola dotýkající se eschatologické perspektivy, významu křtu a naděje na spásu pro děti, které umírají nepokřtěné.
|
host ::
RSS.